Již třetí vzájemné setkání prvňáčků a žáků z devátých tříd mělo, alespoň pro ty nejmenší, trochu slavnostnější nádech. Ve třídách I. A i I. B se totiž konaly Slavnosti slabikáře. Prvňáčci již umí číst slabiky a jednoduchá slova, někteří dokonce i krátké věty, byl tedy nejvyšší čas přejít k náročnější učebnici. Slabikář je jakousi bránou k pohádkám, příběhům, ale i k učení samotnému. Splnit sedm úkolů, získat sedm klíčů, byl ve spolupráci s velkými kamarády jen malý oříšek, a tak si na konci vyučovací hodiny mohli všichni prvňáčci poprvé slabikář prohlédnout a odnést domů, pochlubit se: Už jsem čtenář!