Zveřejněno: 18. 03. 2024
Deváté a osmé třídy z Dlouhé a Jubky absolvovaly vzdělávací exkurzi do největšího nacistického koncentračního tábora. Po vstupu do velmi hlídaného areálu muzea jsme byli rozděleni do 2 skupin. Ujaly se nás paní průvodkyně, které nám velmi poutavě a s tragickými detaily vyprávěly, jak probíhal osud vězňů, kteří věřili, že sem jedou jen pracovat. Procházeli jsme jednotlivými budovami s vystavenými osobními věcmi zavražděných „podlidí“, jak je nazývali nacisté. Vidět na vlastní oči opuštěné kufry, boty i malé botičky, ostříhané vlasy nás zasáhlo víc, než jakákoliv fotografie či informace ze stránek učebnice dějepisu. Navštívili jsme také vězeňské kobky, místo, kde bylo popraviště a krematorium. V Birkenau jsme postáli v místech, kde přijížděly vlaky a probíhala selekce. Zdraví, mladí na práci a většina na smrt do plynu.
Cestou do tohoto muzea jsme se zastavili v městečku Pszczyna, které je známe chovem zubrů. My si prohlédli okolí zámečku, jemuž se přezdívá polské Versailles a na náměstí se posadili ke kněžně Daisy Hohenberg.
Z mnoha dojmů našich žáků, bezprostředně reagujících na prohlídku Osvětimi, jsme vybraly: "Prohlídka byla velmi zajímavá. Nejvíc na mě zapůsobila místnost s vystavenými prázdnými plechovkami cyklonu B." "Líbilo se mi, jak paní průvodkyně popisovala detaily." "Poučné, ale jednou stačí." "Bylo to na úrovni, velice masivní zážitek." "Vydávalo to temnou energii."
Každý dospělý člověk, kterému není lhostejný osud naší civilizace, by měl vědět, co znamená slovo Osvětim a že holocaust není vymyšlené slovo. Je velmi smutné, že podle průzkumu amerického deníku Washington Post z roku 2018 66% mladých Američanů nevědělo, že Auschwitz-Birkenau byl nacistický vyhlazovací tábor. Ale my už TO VÍME… Fotogalerie.
K. Najdková, P. Göttlicherová, V. Hajníková
| Zveřejnil: | Jan Šustek |
